Za samotný vznik našeho oddílu lze považovat datum 2. 5. 1991, kdy Petr Holub – Klokan založil turistický oddíl mládeže Střelka a to pod hlavičku Sokola Letná v Plzni. Velikou inspirací byl tehdy pro Klokana samotný Jaroslav Foglar, jehož knihy o ideálu dětské party ho přiměly k práci s dětmi a zásobovaly ho hravým výchovným programem.
V rámci tohoto klubu navštívila Střelka mnoho míst především západních Čech a učila mládež základní znalost přírody; mapy; všímavosti a dalších disciplín. Z Folarových knih byl zřejmý nádech skautské metodiky, ale stále ještě programu chyběly skautské myšlenkové základy. Ty v programu přibyly až o osm let později a to můžeme říci díky ne přímo příhodným podmínkám v klubovně této tělovýchovné jednotky, tím že přímo pod bývalou klubovnou se nacházela Lobezská hospoda na Letné.
Vedení tedy začalo přemýšlet o přemístění oddílu pod jinou organizaci, kde nejlepší místo ke spolupráci nabídlo skautské středisko Zelená stopa v Dobřanech. V roce 1999 jsme se stali oficiálně součástí Junáka – největší české dětské (skautské) organizace. Vedoucím oddílu setrvává nadále Klokan, jemuž jakým si průvodcem při vstupu ke skautingu se stává Dobřanský vedoucí – Boulička. S Dobřanskými jsme dokonce i navštěvovali společně letní tábor a to na jejich tábořišti v Trpístech. Nevýhody takto vzdáleného střediska a hlavně nevlastních prostor ke scházení se však začínají silně projevovat.
Proto k roku 2001 vstupuje Střelka pod 3. plzeňské Doubravecké středisko 5. Květen, zde se nejprve usidlujeme jako hosti u 31. oddílu Vlaštovky mimo hlavní areál v dnes již zbourané klubovně na cestě mezi Doubraveckým sídlištěm a zbytkem Doubraveckých kluboven a získáváme číslo oddílu 30. Posléze dědíme místo po zaniklém 37. oddílu Blesk. Zde jakožto 30. oddíl Střelka se stálým vedením Petra Holuba – Klokana setrváváme až dodnes.
V roce 2005 se i naší klubovny dotkl požár, který zachvátil společenskou část 33. oddílu Šíp. Požár vznikl od vybuchlé petardy v dřevěném odpadkovém koši přilehlém na stěně této klubovny. Oddíl se tehdy scházel, kde to šlo – různé schůzky u členů doma či na nám známé Růžovce u 31. oddílu Vlaštovky. Zároveň se členi s rodiči v plném nasazení zúčastňovali brigád či jiných prací na klubovně.
Po dvou letech se k nám přidává členstvo z 32. oddílu Albatros, který k roku 2007 zaniká, ale již o rok později se z důvodu rozporů o budoucí činnost i modernější pochopení skautingu odděluje část vedení a zakládá si svůj dodnes funkční 39. oddíl Kalahari.
Za celou dobu činnosti oddílu se vystřídalo mnoho družinek (Sýkorky; Rysové; Lišky; Bobříci; dnes fungující Bobři i Ještěři), v kterých se pravidelně střídala převaha kluků i holek nejrůznějšího věku. Oddíl také navštívil mnoho míst a téměř každý rok absoluhoval letní tábor (od roku 2006 na tábořišti Včelnice v Třemešném pod Přimdou.), kde odehráli účastníci mnoho celo-táborových her (poslední tábory byly: Alvarez – 2008; Holubinky – 2009; Starověké Řecko – 2010; Zlaté Údolí – 2011; Tanec figurek – 2012; Sherlock Holmes – 2013; Narnie – 2014; Ve službách Jejího veličenstva – 2015; Deník námořníka Jacka – 2016; Dobyvatelé Austrálie – 2017; Z pohádky do pohádky – 2019.)
Od roku 2010 probíhá spolupráce s dřívějším dětským 34. oddílem Jestřáb pod vedením Václava Zicha – Grizzlyho. Jezdili jsme s ním na některé výpravy, abychom se jakožto členstvo navzájem více poznali (třeba mezioddílová výprava s rodiči za dobytím Lopaty – podzim 2011) a na konci roku nás mezi lety 2010 a 2012 čekal vždy společný tábor na Třemešném. Vzájemná spolupráce však ustává poté, co se z Jestřábu stává roverský kmen (dnes již rodinný skauting.)
V roce 2012 také zažíváme jeden z největších úspěchů historie oddílu – pětičlenná hlídka vlčat se nám probojovala v závodu vlčat a světlušek (ZVaSu) přes druhé místo v okresním kole – na Doubravce; první místo v krajském kole (Švihov) až do samotného celostátního kola s tématem Město EMBER v Litvínově, kde skončila na 11 místě ze 14 hlídek.
Rokem 2013 pro nás nastává krizovým na počet členů, avšak chuť do skautingu je velmi vysoká a oddíl viditelně zastává spíše tradiční styl skautingu, což podpořilo další partnerský vztah s tentokrát vzdálenějším oddílem Světlušek Střediska Skaláci z Police nad Metují, k němuž jsme se dostali přes bývalého vedoucího střediska v Boru u Tachova – Bumeranga. Společně jsme se zúčastnili dvou táborů stále na Třemešné a dokonce nás i v lednu vzali Polický na šifrovací závod Prahou plnou strašidel. Kvůli neshodám ve vedení však všechna spolupráce na úrovni oddílové po táboře 2014 končí.
Tyto neshody pronikly i mezi vedení, a proto nám bohužel od roku 2015 odchází několik rádců a o vedení družinek se postupně začíná starat dnešní sestava – Hemi; Kája a Míša. Zástupcem vedoucího oddílu se stává již zmíněný Grizzly a ve vedení asistuje Sloník. Vyvrcholením slabších let můžeme říci, že je první polovina roku 2018, kdy oddíl nutně potřebuje nové členy a kvůli malému počtu není schopen zorganizovat ani letní tábor, ovšem vše se změní po zářijovém náboru.
Zpětný rozmach oddílu přináší až roky 2018 a 2019, kdy členská základna je naplněna až na samotný strop kapacit a oddíl opět – doufejme, že na dlouhou dobu – vzkvétá …
Tímto přeji oddílu ještě mnoho místa na psaní budoucnosti s prosbou jen těch opět silnějších let i nadále po tomto roce 2020!